Mia Kobosilová
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1663x
Seznam rubrik
Mia Kobosilová
Mami, pomoc, už ani Pollyanna nefunguje!
Když tohle uslyším v telefonu, je jediná pomoc – budeme si tak dlouho povídat a tak dlouho se objímat, až oči té které z mých dcer Pollyannu zase uvidí.
Mia Kobosilová
Bílá prodloužená – hořká vzpomínka na celý život
Šaty jako pro princeznu. Když si je oblékla, opravdu se proměnila v tu nejkrásnější princeznu na celém světě. Pyšná maminka chystala dceru na její první velkou společenskou událost. Obě byly plné nadšení a očekávání.
Mia Kobosilová
Milý zloději!
Tedy, abych to oslovení uvedla na pravou míru, zatím milý, protože nevím, který z mých milých přátel jsi právě TY. A to je to nejhorší, protože je teď musím podezřívat úplně všechny.
Mia Kobosilová
Nyklová si nakonec také dala říct
Pane, moje žena má zbytečně vyvinuté vnímání, ona slyší, i když klesá teploměr – vyprávěl kdysi Vladimír Menšík.
Mia Kobosilová
Neviděly jsme se tři Vlasty
A to už je tedy pěkně dlouho – celé tři týdny. Maminka se vždycky podiví, jak to uteklo, usměje se a vezme si ode mě časopisy. Je to takový náš rituál.
Mia Kobosilová
Jak jsem hledal zuby
Jsem sám v hospodě plné lidí. Sedím s kamarády u stolu, a přesto se cítím osamělý. Tak je aspoň pobavím tím, co se mi minulý týden přihodilo. Anebo raději ne, vždyť je to trapné a nechutné. Budou si myslet, že si vymýšlím, protože já bych si to taky myslel, kdyby se to nestalo mně samotnému.
Mia Kobosilová
Mějte se hezky a něco pro to dělejte!
Tenhle slogan občas zaslechnu z rozhlasových vln, když se Martina Kociánová loučí se svými posluchači. Je jednoduchý a výstižný. Každý si to svoje „hezko“ představuje trošku jinak a dělá pro ně jiné věci. A někdy mohou být i krásn
Mia Kobosilová
Špatné zprávy jsou pro ně jako droga
Sledováním médií můžete získat pocit, že život je vlastně nekonečný řetěz politováníhodných událostí. Jsou jedinci, kteří už téměř o ničem jiném nemluví a negativitu ze sebe přímo vyzařují. Když už se vám stane to neštěstí, že máte takového člověka dlouhodobě blízko sebe, je potřeba se mu bránit. Jinak z vás bude vysávat energii a motivaci k čemukoliv.
Mia Kobosilová
Měl zvláštní oči
Když pospíchám, potkám pokaždé v centru Brna několik známých, které jsem dlouho neviděla, ráda bych si s nimi popovídala, ale v tu chvíli to opravdu nejde. Tentokrát tomu bylo naopak. Žádný spěch, odpolední sluníčko příjemně hřálo a nikde kolem žádný povědomý obličej. Zvedla jsem hlavu a prohlížela si domy. Od té doby, co v Brně nebydlím, připadám si tu jako turista. Myslím to v tom dobrém slova smyslu, protože si najednou všímám věcí, které jsem dříve vůbec nevnímala.
Mia Kobosilová
Jako malý harant
Když se sešla skupina návštěvníků k polední prohlídce Arcibiskupského zámku v Kroměříži, libovala jsem si, že výjimečně neobsahuje žádné malinkaté lidi. Většinou ječí nebo nějak jinak prudí, neboť ještě nemají k historii ten správný vztah. Jejich rodiče zřejmě nechápou, že z prohlídky nemá nic nejen jejich dítě, ale ani nikdo jiný. Už vzhledem k výšce vstupného se dá takové vyrušování těžko považovat za roztomilé.
Mia Kobosilová
Měli jsme k igelitkám citový vztah
Mé sebevědomí neznalo vrcholu, když jsem si jako školačka vykračovala s igelitkou, na které byly ještě patrné zbytky prošoupané reklamy na jeansy, cigarety nebo na kdovíco, jen když to bylo napsáno anglicky. Doma jsem ji pečlivě vyrovnala, složila do čtverečku a schovala do skříně.
Mia Kobosilová
Nelez tam, spadneš na kokos!
Nastal čas, kdy se já a moje vrstevnice pomalu začínáme stávat babičkami. Kamarádky to prožívají různě. Některá se snaží novou roli tutlat, neboť chce za každou cenu vypadat na třicet (marně), a další zase není schopna hovořit o ničem jiném, než jak ten jejich poklad krásně papá a kaká. Miminprostí přátelé se pak raději drží v dostatečné vzdálenosti.
Mia Kobosilová
Tak tomuhle dávám maximálně měsíc
Pomalovaná dodávka zastavila na obvyklém místě, z ampliónku se ozvala typická znělka a ženské z ulice nebo z vesnice se začaly sbíhat. Nakoupily pár předražených mražených výrobků, trošku poklábosily, ale jen tak, aby se nerozpustila zmrzlina, a zase každá zmizela za svými dveřmi.
Mia Kobosilová
Vůbec jí to neukazuj!
„Myslíš, že budeš žít na věky, nebo co?“ klepala si Zůza na čelo, když jsem jí u oběda nadšeně líčila, jak moc se těším na kurzy, které hodlám v nejbližší době absolvovat. „Že se ti ještě chce...“
Mia Kobosilová
Milenec v šupleti
Bývalí spolužáci by se měli scházet častěji, aby to po dlouhých letech nebyl moc velký šok. My jsme středoškolská dobrodružství prožívali v „osmdesátkách“ a naposledy jsme se viděli před deseti lety. Původně jsem o sobotním srazu vůbec nechtěla psát, ale protože mi čerstvé dojmy stále ještě odsouvají z hlavy jiná témata, tak prostě musím.
Mia Kobosilová
Už máte řidičák na koloběžku?
Zbavte se všeho, co vás stresuje, pravidelně sportujte a oddávejte se sexu. Tahle slova z úst psychologa se mi vybavila, když jsem se přistihla, že se mi najednou vůbec nechce usmívat, jsem podrážděná, unavená a ke všemu děsně protivná. Jenže ono se to lehce radí. S posledním bodem žádný problém nebude, ale jak mám odstranit původce stresu, aniž bych pak musela strávit zbytek života za mřížemi?
Mia Kobosilová
Malej, ale šikovnej
Sotva holčičky odrostou plenkám, tak už vnímají, že princové v pohádkách musí být udatní a urostlí, aby se mohli utkat s drakem, nebo nějak jinak vysvobodit princeznu. Tyhle představy o mužných hrdinech později podporuje růžová a červená knihovna, případně romantické či erotické filmy. Nelze se potom divit, že po takovém chlapákovi touží žena i v reálném životě. Má totiž jasno: čím větší muž, tím větší chlap.
Mia Kobosilová
Když hlava neví, co pusa mluví
Určitě takové lidi znáte – žvaní, žvaní a vy už je nechcete poslouchat. Kradou vám čas. Zpravidla jde o jedince nejisté, kteří se snaží užvanit svou nervozitu. Už ani nevědí, co drmolí, ale zkrátka raději vydávají nějaké zvuky, jen aby to náhodou nevypadalo, že nemají co říct.
Mia Kobosilová
Copak je možné v bezpečném prostředí upálit psa?
„Děkujeme, že jste si našli čas a nahlásili nám obsah, který podle vašeho mínění porušuje naše Zásady komunity. Taková hlášení tvoří důležitou součást naší snahy učinit z Facebooku bezpečné a příjemné prostředí.“
Mia Kobosilová
Jenže na něj leze jaro i na podzim
Vystoupili jsme s Emilem každý z jiného konce vlaku, ale stačil mě doběhnout. Měli jsme částečně společnou cestu. Chvíli plácal o počasí, ale pak se zastavil. „Nemohla by ses kouknout do těch svých karet, jestli Leona někoho nemá?“
Mia Kobosilová
Jarní úklid i v hlavě
Včera jsem zaslechla v rozhlase, že by Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832) potřeboval celých sedm let na to, aby získal tolik informací, kolik jsme dnes schopni „nasát“ za jediný den. Tedy někteří. A to jsem se kdysi učila, že byl německým básníkem, prozaikem, dramatikem, historikem umění, právníkem, politikem, biologem a k tomu všemu ještě stavitelem.
Mia Kobosilová
Bacha, jdu!
Chvílemi už to vypadalo, že se uklidnil a začal se soustředit na řízení, ale po pár vteřinách zase vyprskl smíchem. Mně to ovšem zase tak moc vtipné nepřipadalo. No co, tak jsem šla chvilku úplně přirozeně. Tedy aspoň z mého pohledu. Kdybych tušila, že mě sleduje ve zpětném zrcátku, tak bych si dala pozor. Má štěstí, že jsem poměrně vyrovnaný člověk. Kdybych byla jedincem labilním, byl by mi schopen ještě na stará kolena vyrobit mindrák.
Mia Kobosilová
Nejraději bych se mu zakousla do zadnice
Kopal do ní a nadával do debilů. Vyděšená fenka se krčila před dalšími ranami a vůbec nechápala, proč se na ni páníček zlobí. Vždyť na něj doma tak moc dlouho čekala, tolik už se potřebovala vyvenčit, ale vydržela to, protože v bytě se to nesmí. To ona už dobře ví. Dostala by. Dočkala se, a byla na sebe pyšná, že to zvládla, i když jen tak tak. Nikdo ji však nepochválil. Konečně jsou před domem a přichází úleva, s ní ale také křik a rány.
Mia Kobosilová
Oni mají v diáři zapsaný i sex, aby na něj nezapomněli
Prý by se v návalu práce klidně mohlo stát, že by na něj nezbyl čas. V kuchyni na zdi visel obrovský rodinný plánovací kalendář, kde měl každý člen pečlivě vyplněn svůj sloupeček povinností, a během naší návštěvy ještě několikrát otevřeli google kalendář a dumali, proč se asi nechce spárovat s tím, který mají ještě stažený v mobilu.
Mia Kobosilová
„Zase někde shání další péro“,
halekal můj muž z kuchyňského okna na sousedku, která mi přinesla domácí vajíčka. „Neblbni, a řekni jí, že už jdu,“ vyskočila jsem od počítače a snažila se najít druhou botu, kterou jsem si někam zakopla. Ještě jsem slyšela, jak se její manžel ozval z protějšího okna, ať už nic nehledám a klidně se stavím.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
