Jenže na něj leze jaro i na podzim

Vystoupili jsme s Emilem každý z jiného konce vlaku, ale stačil mě doběhnout. Měli jsme částečně společnou cestu. Chvíli plácal o počasí, ale pak se zastavil. „Nemohla by ses kouknout do těch svých karet, jestli Leona někoho nemá?“

„Ona, jak tě to napadlo?“ zůstala jsem trošku překvapená, protože to byla právě Leona, která za mnou přišla v poslední době se stejným podezřením už několikrát. „Už se mnou skoro nespí, vždyť to není normální, určitě se, koza, někde zamilovala a teď na něj furt myslí.“ „To se mi nezdá, kdyby měla milence, tak je docela možné, že by byla paradoxně mnohem víc při chuti. Kombinace zblázněných hormonů a černého svědomí umí někdy dělat divy.“ Koukal na mě trochu nechápavě. „Emile, a co je podle tebe normální? Jak často by se měli partneři milovat?“ Zeptala jsem se takhle schválně, protože jsem od Leony moc dobře věděla, že problém je v jejich výrazně odlišných sexuálních potřebách. Emil by moh´ klidně třikrát denně, zatímco ona se mu odhodlala vyjít vstříc tak jednou za dva týdny. Věděla, že tím manžel trpí, a proto měla celkem oprávněný strach, že si najde milenku. V ostatních věcech si rozuměli, ale o sexu spolu nějak nedokázali mluvit. Emil naléhal, Leona ho odmítala a většinou to skončilo hádkou a pláčem. Navíc se mi časem svěřila, že s manželem nikdy nedosáhla orgasmu. Na začátku vztahu ho předstírala a pak už jí bylo hloupé říct, že ji to, co Emil dělá, nevzrušuje. Tehdy jsem se zeptala, zda sama sebe dokáže uspokojit, a co si u toho nejčastěji představuje. Styděla se, ale pak se rozvyprávěla. Patřila k té většině žen, která běžně nedosahuje vaginálního orgasmu, a protože manžel při milování evidentně pouze předváděl svoji mužnou sílu, dávala přednost masturbaci. Jenže když partnerovi nesdělím, co se mi líbí a ještě zahraji orgasmus jak na divadle, tak mohu jen těžko očekávat nějakou změnu. Tedy pokud chlap není jasnovidec. Někdy stačí jen naznačit – slíbila, že se o to aspoň pokusí. „Já bych řekl, že tak obden, to by bylo optimální, ne?“ „Víš, pro mě třeba ano, ale pro spoustu lidí zase ne. Žádný univerzální návod neexistuje. Některé páry se milují denně, jiné jednou za dva měsíce a jsou páry žijící spokojeně i bez sexu. Horší je, když se sejdou dva jedinci, jejichž sexuální apetence je hodně odlišná.“ „Tak to asi chce nějaký rozumný kompromis.“ „Ba ne, Emile, v této oblasti kompromis bohužel možný není. Frekvenci milování jednoznačně určuje partner s nižší potřebou. Sexuální psycholog doktor Weiss to jednou trefně přirovnal k horské túře: když vyjdou dva a jeden je fyzicky zdatný, pochod se musí řídit tím slabším. Ten totiž dlouhodobě nemůže jít rychleji, než stačí jeho síly. Ten silnější však zvolnit může. Pokud se někdo nutí do sexu nad své možnosti, končí to obvykle až tělesným odporem. Z tohoto stadia už většinou nevede cesta zpět.“ „No jo, ale co mám jako dělat? Tak jí řeknu, ať mi z domácího rozpočtu hradí návštěvy bordelu, aby si nevypěstovala ten odpor. Nebo si někoho najdu já. Vždyť mě už dnes vzrušila i babka uklízečka, jak procítěně držela tu násadu od koštěte.“ „Babku uklízečku nech na pokoji, ta by tě určitě nejdřív chtěla vydrhnout rejžákem. Všude. Lepší bude popřemýšlet, co by se mohlo Leoně v sexu zalíbit, aby to pak třeba chtěla opakovat častěji. Co nějaké hračky? Pusťte si hambatý film, udělejte si vzájemně příjemnou masáž… Jaké má fantazie?“ „Já nevím, ona nic neřekne, je taková… zdrženlivá.“ „A ptal ses jí někdy?“ Emil jen pokrčil rameny. „V sexu platí jediná věc univerzálně, a tou je naprostá otevřenost.“ Pouze nelze doporučit, aby si partneři v posteli sdělovali, že myslí na někoho jiného, i když je to často pravda. Je to netaktní a každý to nemusí ustát (v případě ženy rozdýchat). To jsem ale raději nahlas neřekla. Emil se zamračil: „A to se jí mám podle tebe večer u topinek zeptat, jestli by se jí líbilo, kdybych se převlékl za hasiče a udělal jí to v pravé poledne na rozhledně?“ „Třeba. Fantazii se meze nekladou a zásada je pouze jedna: nedělat nic, s čím partner nesouhlasí.“ Odcházel zamyšlený a celý měsíc jsem o nich neslyšela. Až do včerejška. Volala Leona, jestli bych jí mohla o víkendu vyložit karty, tak uvidíme.