Měl zvláštní oči

19. 09. 2014 14:33:11
Když pospíchám, potkám pokaždé v centru Brna několik známých, které jsem dlouho neviděla, ráda bych si s nimi popovídala, ale v tu chvíli to opravdu nejde. Tentokrát tomu bylo naopak. Žádný spěch, odpolední sluníčko příjemně hřálo a nikde kolem žádný povědomý obličej. Zvedla jsem hlavu a prohlížela si domy. Od té doby, co v Brně nebydlím, připadám si tu jako turista. Myslím to v tom dobrém slova smyslu, protože si najednou všímám věcí, které jsem dříve vůbec nevnímala.
Už jsem mířila k tramvajové zastávce, abych zahájila přepravu své osoby do Tišnova, když mě zaujala zvláštní chůze protijdoucího staršího muže. Byl vysoký, hubený a šel jaksi nejistě, s nohama daleko od sebe. Je opilý? Je nemocný? Udělalo se mu špatně? Došli jsme k sobě a on se zastavil. „Nezlobte se, můžu se vás na něco zeptat?“ A už je to tady. Určitě bude chtít peníze. Buď rovnou, nebo bude mít připravenou nějakou zaručeně pravdivou historku. Už mě to někdy unavuje. Posledně známá prohlásila, že pokud nenahodím dostatečně nepříjemný škleb, tak nikam nedojdeme. Svým vstřícným výrazem prý úplně přitahuji všechny ty lidi s kasičkami a jinými požadavky. Ale tohle není žádný bezdomovec. Má vyleštěné boty, čisté oblečení a hladce oholenou tvář. „Prosím, co byste potřeboval?“ „Víte, někde tu bývala Mladá fronta – inzerce...“ „Za tímhle rohem, ale vlastně ani nevím, co tam teď je, chcete, abych se tam s vámi šla podívat?“ Zavrtěl hlavou. „A chci jet ještě do Olympie, nevíte, co tam jede?“ Než jsem stačila odpovědět, začal lovit v síťovce: „Něco vám ukážu, můžu? To je dobré na klouby.“ Tak přece jen se mi bude snažit něco vnutit. Vytáhl barevný reklamní časopis, zřejmě z lékárny, a ukazoval mi stránku s potravinovým doplňkem a rozesmátou dámou. „Téhle paní to moc pomohlo, třeba vám to také pomůže, kdybyste potřebovala.“ Podával mi ty papíry, ale nic neprodával, jen mi prostě chtěl něco dát. Pak mi řekl, že je po mrtvičce, že přijel z jedné vesnice u Brna a že má dva syny. Stáli jsme uprostřed chodníku a zavazeli kolemjdoucím. Chtěla jsem se rozloučit a pokračovat v cestě, ale nějak mi to nešlo. „Chcete si chvíli sednout na lavičku a povědět mi o nich?“ Pán se rozzářil a už tam seděl. Povídal mi o synech, o své nemoci, o manželce Mařence, která mu zemřela. O tom, kde spolu byli naposledy na dovolené i o tom, jak v mládí hrával hokej. A víte, proč hledal tu inzerci Mladé fronty? Protože tam měli s Mařenkou první rande. Chvílemi se smál, chvílemi měl slzy v očích a já s ním. Na ty jeho oči asi nikdy nezapomenu – možná to bylo způsobeno nemocí, ale takovou duhovku jsem nikdy neviděla. Světle modrý podklad a na něm ne tečky, ale zářivé rezavé nebo spíše oranžové skvrnky. Působilo to na mě znepokojivě, jako kdybych cítila, že je to špatně. Asi budu muset zajít za nějakým zkušeným iridologem, aby mi vysvětlil, co to znamená, protože znalostí z tohoto oboru se mi nedostává. Aspoň zatím. Třeba jsem toho muže potkala právě proto, aby ve mně zájem o iridologii (diagnostiku z očí) probudil. Ke spoustě činností, kterými se zabývám, mě přivedly podobné náhody, takže kdo ví... Když jsme se loučili, pohladila jsem ho po tváři. Na konci ulice jsem se ohlédla a zamávala. Pořád seděl na lavičce a rukou si opatrně přidržoval tvář – asi, aby vítr to pohlazení neodfoukl. Ani nevím, jak se jmenoval, ale to není podstatné. Jen mu přeji, aby aspoň na chvíli našel u inzerce svoji Mařenku.
Autor: Mia Kobosilová | pátek 19.9.2014 14:33 | karma článku: 19.90 | přečteno: 628x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.31 | Přečteno: 621 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 304 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 180 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1663
Komentáře, příběhy, fejetony...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...