Mia Kobosilová

Jarní úklid i v hlavě

Včera jsem zaslechla v rozhlase, že by Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832) potřeboval celých sedm let na to, aby získal tolik informací, kolik jsme dnes schopni „nasát“ za jediný den. Tedy někteří. A to jsem se kdysi učila, že byl německým básníkem, prozaikem, dramatikem, historikem umění, právníkem, politikem, biologem a k tomu všemu ještě stavitelem.

20.3.2014 v 13:08 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 2297 | Diskuse

Mia Kobosilová

Bacha, jdu!

Chvílemi už to vypadalo, že se uklidnil a začal se soustředit na řízení, ale po pár vteřinách zase vyprskl smíchem. Mně to ovšem zase tak moc vtipné nepřipadalo. No co, tak jsem šla chvilku úplně přirozeně. Tedy aspoň z mého pohledu. Kdybych tušila, že mě sleduje ve zpětném zrcátku, tak bych si dala pozor. Má štěstí, že jsem poměrně vyrovnaný člověk. Kdybych byla jedincem labilním, byl by mi schopen ještě na stará kolena vyrobit mindrák.

5.3.2014 v 14:01 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 661 | Diskuse

Mia Kobosilová

Nejraději bych se mu zakousla do zadnice

Kopal do ní a nadával do debilů. Vyděšená fenka se krčila před dalšími ranami a vůbec nechápala, proč se na ni páníček zlobí. Vždyť na něj doma tak moc dlouho čekala, tolik už se potřebovala vyvenčit, ale vydržela to, protože v bytě se to nesmí. To ona už dobře ví. Dostala by. Dočkala se, a byla na sebe pyšná, že to zvládla, i když jen tak tak. Nikdo ji však nepochválil. Konečně jsou před domem a přichází úleva, s ní ale také křik a rány.

17.2.2014 v 9:42 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Mia Kobosilová

Oni mají v diáři zapsaný i sex, aby na něj nezapomněli

Prý by se v návalu práce klidně mohlo stát, že by na něj nezbyl čas. V kuchyni na zdi visel obrovský rodinný plánovací kalendář, kde měl každý člen pečlivě vyplněn svůj sloupeček povinností, a během naší návštěvy ještě několikrát otevřeli google kalendář a dumali, proč se asi nechce spárovat s tím, který mají ještě stažený v mobilu.

5.2.2014 v 13:23 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 2010 | Diskuse

Mia Kobosilová

„Zase někde shání další péro“,

halekal můj muž z kuchyňského okna na sousedku, která mi přinesla domácí vajíčka. „Neblbni, a řekni jí, že už jdu,“ vyskočila jsem od počítače a snažila se najít druhou botu, kterou jsem si někam zakopla. Ještě jsem slyšela, jak se její manžel ozval z protějšího okna, ať už nic nehledám a klidně se stavím.

21.1.2014 v 12:25 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 1661 | Diskuse

Mia Kobosilová

Trenére, mám jít na malou nebo raději na velkou?

Nemáte práci – nevadí, jste trochu oslík – nevadí, hlavně když někde seženete patřičný obnos na kurz a můžete se stát koučem čehokoliv a mazat si kapsu na lidské blbosti. Staňte se koučem rodinných vztahů, osobního rozvoje, komunikace, sebenalezení, začněte radit lidem, jak mají správně vychovávat psa, nebo jak dosáhnout úžasného orgasmu. Není přece podstatné, že jste neměl sex už tři roky a ze psů máte panickou hrůzu.

6.1.2014 v 11:14 | Karma článku: 19.68 | Přečteno: 855 | Diskuse

Mia Kobosilová

Fousaté mimino

Malá ukázka z mé knížky Darmožrouti, ve které Helena právě přestává mít pocit, že Vánoce budou klidnými svátky.

22.12.2013 v 18:26 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak se to vyplnilo

„Každý večer si z balíčku vytáhněte jednu kartu a snažte se během následujícího dne najít její odraz v událostech všedního života. Tak si nejlépe zapamatujete její význam,“ přeložila jsem si pracně z francouzského návodu. Udělala jsem to, a najednou jsem držela v ruce tu nejhorší ze všech karet – KŘÍŽ.

9.12.2013 v 9:40 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 436 | Diskuse

Mia Kobosilová

Evropská dotace na manželku

Kolega Oldřich se zamiloval tak, jak se jen může zamilovat muž, který si v životě moc lásky neužil. Jeho žena byla poněkud partnersky neposedná a nakonec mu utekla s nějakým cestovatelem. Mrzelo mě to, protože Romanu jsem měla docela ráda. Byla to sympatická ženská s přehledem snad o všem, nač přišla řeč, dařilo se jí v podnikání a hlavně se s ní člověk nasmál. Ani jsem se nedivila, že ji to s Oldřichem nebavilo. On byl typickým příkladem „muže neimponujícího“, kterému kdysi doktor Plzák přiřadil tři „S“ – slabý, slušný, spolehlivý – a navíc nesmírně nudný a únavný.

25.11.2013 v 9:18 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 830 | Diskuse

Mia Kobosilová

Věci se mění smutně i vesele

Otvírala jsem si nový účet v nové bance. Milá slečna drmolila naučené věty, a protože další ostrůvky pro klienty byly na doslech, zaregistrovala jsem, že ostatní zaměstnanci drmolí úplně stejně. Jako naprogramovaní roboti. Profesionální, ale naprosto neosobní. O to více jsem si uvědomovala, že sedím na tom stejném místě, kde jsme kdysi sedávali s manželem a usrkávali portské víno, které měl tolik rád.

11.11.2013 v 10:30 | Karma článku: 22.28 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak jsem se odmítla stát tlusťochem

Dámským debatám o dietách jsem se vždycky vyhýbala obloukem. Byla jsem přesvědčená, že si za špeky může každý sám, protože se přežírá. Díky své celoživotní štíhlosti, kterou jsem brala jako samozřejmost, jsem se touto otázkou nemusela nikdy zabývat. Tedy až donedávna, protože jsem přes léto nečekaně „vytloustla“ z té úžasné kožené sexy sukně.

4.11.2013 v 9:39 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 1419 | Diskuse

Mia Kobosilová

Tmavomodré zvětšovací brýle

„Když se nají, otře si ruce do trička. Všechna jsou pak na pupku mastná. Já ho za ty roky snad tisíckrát prosila, ať to nedělá, na stole jsou vždycky ubrousky, ale marně. Mě to tak vytáčí, že jsem si posledně úplně živě představovala, jak nabírám rukou masnotu z plechu a mažu mu s ní celej ten jeho spokojenej čumák. Příště ho možná rovnou zabiju.“

29.10.2013 v 11:03 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 818 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak jsem na něj zírala

„Slečno, nemohla byste si, prosím, sundat ty nožičky a obout zase botičky? Víte, já bych si také ráda sedla,“ požádala jsem s úsměvem sotva plnoletou dívku s fialovou hlavou, která zabírala celou čtveřici sedadel v poměrně zaplněném osobním vlaku. „Trhni si,“ ucedila hlava.

21.10.2013 v 12:23 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 1759 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak mě vždycky dostanou

Křovák XiXao chtěl bohům vrátit dar, láhev coca-coly, která jeho lidem přinesla neshody a hádky. Byla to pro něj zlá věc. Já mám také doma zlé věci, jen s nimi nedělám výpravy na konec světa, ale pouze k popelnici.

9.10.2013 v 17:59 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 443 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak jsem se tam vloupala

Potřebovala jsem urychleně odeslat doporučený dopis. Nejbližší pošta byla v Brně – Řečkovicích, tak jsem tam pádila. Ne však dostatečně rychle, protože mi rozježená osoba zamkla před nosem. No jo, nekoukla jsem se na hodinky, tak jsem trefila zrovna polední pauzu.

1.10.2013 v 13:43 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 704 | Diskuse

Mia Kobosilová

Darmožrouti (3)

Poslední ukázka z knížky, co se právě narodila a hledá si cestu ke čtenářům, kteří si chtějí na chvíli odpočinout od starostí a aspoň trošku se pobavit.

18.9.2013 v 10:24 | Karma článku: 6.12 | Přečteno: 398 | Diskuse

Mia Kobosilová

Říkaly jsme mu Sarabanda

Líbil se mé mamince a líbil se i mně. Vzdychaly jsme u Popelky a poslouchaly jeho písničky. Už víte, koho myslím? Přece toho krásného, vysokého a charismatického muže, který se jmenuje Jiří Štědroň.

14.9.2013 v 15:58 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 660 | Diskuse

Mia Kobosilová

Jak jsme ty křivdy spálily

„Představ si, on mi řekl, že půjde do nevěstince, když s ním nebudu spát,“ líčila mi Radka při každé návštěvě se slzami v očích, jako kdyby jí to řekl před hodinou. Její manžel sice něco takového vyslovil, i když určitě méně kultivovaně, ovšem bylo to při hádce, která proběhla před lety. Teď už mají dva roky po rozvodu. Mně však připadá mnohem podstatnější důvod, proč s ním vlastně nechtěla spát, že ho to donutilo k takovému prohlášení.

11.9.2013 v 15:48 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 551 | Diskuse

Mia Kobosilová

Nikdo nemá rád nervózní lidi

Cítíme se s nimi totiž velmi nepohodlně, a pokud nejsme rození salámisté, tak na nás svoji nervozitu lehce přenesou.

4.9.2013 v 13:56 | Karma článku: 13.45 | Přečteno: 810 | Diskuse

Mia Kobosilová

Bezdomověci

Když jsem se před deseti lety odstěhovala z velkého města na úplný okraj malého, spousta věcí mi připadala docela legračních. Seděli jsme například s mužem na terase, pili kávu a on najednou v půlce věty vyskočil a div si nevykroutil krk, jak sledoval člověka, který šel po protějším chodníku.

19.8.2013 v 10:12 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 937 | Diskuse
Počet článků 180 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1663
Komentáře, příběhy, fejetony...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více